Děti už desítky let touží po osobním setkání s veselou čtyřkou z Třeskoprsk. V neděli 11. července to bude při zábavném golfovém odpoledni nazvaném Čtyřlístek na golfu konečně možné! Protože ještě pořád v České republice existují šikovní lidé se šikovnýma rukama, budou se členové Čtyřlístku pohybovat mezi dětmi, budou si s nimi hrát, fotografovat se s nimi a všichni si užijí báječné, veselé odpoledne. Martin a Bohumila Pivoňkovi vyrobili ve spolupráci s kreslířem Čtyřlístku panem Němečkem Myšpulína, Fifinku, Bobíka a Pinďu v životní velikosti.



Jaký je vůbec váš vztah ke Čtyřlístku?

Bohumila: My to máme s manželem každý trochu jinak. Já jsem samozřejmě pár seriálů četla, ale pro manžela je to vyloženě srdeční záležitost.

Martin: Já jsem navíc v průběhu příprav zjistil, že to bude Čtyřlístek na golfu. To mě rozesmálo. Golf je další moje velká životní láska.

Jak se vám s duchovním otcem Čtyřlístku spolupracovalo?

Martin: Pan Němeček na nás byl docela přísný, ale je to pochopitelné, protože on Čtyřlístek vymyslel a vytvořil. V dnešní počítačové době je úžasné, že když jsme mu poslali nějaký grafický návrh, pan Němeček si to vytisknul a všechny své připomínky nám do toho domalovával ručně.

Měl hodně připomínek?

Bohumila: Ani ne zas tak moc. A navíc to byly spíš detaily, kterých my si třeba nevšimneme. Pan Němeček to ale už za ta léta přece jen vidí na první pohled.

Martin: Byly to opravdu detaily, třeba že Pinďa má kšandu moc vlevo, nebo že Myšpulín má mít motýlka úplně pod bradou. Nebo že sako má Myšpulín dole vepředu zakulacené a my ho udělali rovné. Nám to třeba někdy nepřišlo až tak důležité, ale chápeme, že když někdo zachází s vaším dítětem, tak logicky chcete, aby všechno bylo správně.

Která postavička vám dala nejvíc práce?

Bohumila: Myslím, že nejnáročnější pro nás byla Fifinka. Chvíli nám trvalo, než se nám podařilo trefit ten její čumáček tak, aby vypadala opravdu jako v seriálu.

Jaký používáte materiál?

Martin: My na maskoty používáme mikroplyš nebo plyš. Někdy si zadavatel materiál určuje sám, tady to nechali na nás. Dalším naším úkolem bylo vyřešit, jak do toho maskota umístíme člověka, který ho rozhýbává.

Zkoušel jste to někdy na vlastní kůži?

Martin: Samozřejmě. Vydržel jsem to tři hodiny. Být uvnitř maskota je tvrdá práce. Potřebujete si oddechnout, potřebujete se napít, nejde v tom být několik hodin v kuse. Tak dvacet minut je únosná doba, potom je třeba se vyvětrat, aby v tom člověk nezkolaboval. Taky je třeba vědět, jak se pohybovat. Když ten maskot souvisí třeba s tancováním, měl by uvnitř být někdo, kdo umí tancovat. Nemůže to být kdokoli. Když to má být veselá postavička, která má ráda děti, musí ten člověk mít ty vlastnosti i reálném životě.

Přijdete se v červenci podívat na „váš” Čtyřlístek na Rohanský ostrov?

Martin: Určitě. Už proto, že jsme to od začátku nebrali jako obchod. Dělali jsme to proto, že máme ke Čtyřlístku vztah a naše práce nás baví. Navíc - na golf mě dostanete kdykoli…

Sdílet: